K výrobě bionafty esterifikací vyfritovaného oleje mě se slovy "...je to snadný a můžeš to tam lít pořád..." přivedl kamarád, který ji používá jako palivo pro koncernový SDi-čko a má v tomto ohledu botahé zkušenosti. A jelikož rozdíl mezi SDi a TDi (66kw / 81kw) je prakticky jen v přeplňování, řekl jsem si proč ne.
1) CO JE POTŘEBA
suroviny: rostlinný olej (nejčastěji vyfrit), metylalkohol >99%, hydroxid sodný NaOH >99%
základní vybavení: reaktor (130l plastový sud s víkem), plastový 25l kanystr, ruční elektrické míchadlo (používá se např.na míchání malty)
advanced vybavení: filtrační sud, el.čerpadlo
2) VÝROBA
Používám tzv.studenou esterifikaci, která je překvapivě jednoduchá a rychlá. Postup je následující:
- Ve 15-20l metyalkoholu (>99%) se rozpustí 650-700g hydroxidu sodného NaOH (>99%) . Množství metyalkoholu je dáno kvalitou oleje. Pokud je čistý a bez sádla, stačí metylalkoholu méně. Obsahuje-li sádlo a různé palmové oleje atd, je zapotřebí metylalkoholou více. Naproti tomu množství NaOH je dáno kyselostí (pH) oleje. Pro přesné určení kyselosti respektive potřebného množství NaOH se používá tzv.titrace. Jinak stačí vycházet z faktu, že přepálený olej je kyselejší a tudíž potřebuje větši množství NaOH a naopak. Pro vlastní rozpouštění je vhodný např.25l plastový kanystr se silnější stěnou (při rozpouštění se uvolňuje velké množství tepla, což slabostěnné kanystry nemusí vydržet). Během rozpouštění je vhodné s kanystem občas protřepat, jinak může dojít ke slepení NaOH na dně (což se mi jednou stalo vcelku osudným - viz.dále).
- Do reaktoru se naleje 100l nahrubo přefiltrovaného vyfritovaného oleje (tzn.např.včetně sádla a různých dalších tuků ve vyfritovaném oleji hojně obsažených) a za stálého míchání se přidá metyalkohol s rozpuštěným NaOH. Olej není zapotřebí ohřívat, k reakci totiž dochází prakticky při jakékoliv teplotě.
- Dle teploty se směs promíchává 5 - 15min a to nepřímou úměrou (čím nižší teplota tím delší čas promíchávání). Konec chemické reakce lze poznat podle viskozity (tekutost se již nezvyšuje) a barvy (vyloučený glycerin zbarvuje směs do hněda, tzn.po ukončené reakci již barva dále nehnědne).
- Poté se sud víkem uzavře a biofta nechá sedimentovat cca týden.
3) VÝTĚŽNOST
Standartně se mi ze 115l směsi (100l vyfritu + 15l metylalkoholu) podaří získat do 95-100l bionafty.
4) ÚPRAVA
Ještě před nalitím sedimentované bionafty do nádrže auta se mi osvědčilo ji přefiltrovat a aditivivovat.
Filtraci provádím pomocí tzn.filtračního sudu. Jedná se o upravený 60l plechový sud, v jehož dně je zašroubovaná filtrační patrona s papírovou palivovou filtrační vložkou z Liazky. Sud je bez víka a na výstup z filtrační patrony je připojena hadice. Filtrace probíhá jednouše gravitací - do sudu se naleje sedimentovaná bionafta a přefiltrovaná se hadicí stáčí přímo do kanystrů.
Jako aditivum používám známý a oblíbený VIF zimní a to v poměru 2ml VIF na 1l bionafty. Promíchání provádím přímo v 10l kanystrech těsně před nalitím do nádrže.
5) PROVOZNÍ VLASTNOSTI
Kromě neklidného běhu motoru cca 2-5sec po nastartování doprovázeného trochu větší kouřivostí jsem žádné negativní vlivy home-made bionafty v porovnání s naftou nespozoroval. Navíc neklidný běh bude možné odstranit přidáním benzínu (cca 10-20%), čemuž se v zimním provozu beztak nelze vyhnout.
Na druhou stranu je běh motoru na volnoběh subjektivně tišší a v kouřivost v zátěži nižší. Spotřeba je identická s provozem na naftu a pohybuje se kolem 4.5l / 100km (klidná jízda v rámci rychlostních limitů).
Posledním znatelným rozdílem je jiná "vůně" linoucí se z výfuku, která připomíná spálený rostlinný olej respektive spálené vlasy
.6) EKONOMICKÁ STRÁNKA
Zdaleka nejdůležitější faktor při rozhodování zda si vyrábět vlastní bionaftu. Vše se odvíjí od ceny vyfritovaného oleje. Náklady na další suroviny (metylalkohol, NaOH, VIF atd.) jsou při standartních cenách dohledatelných na netu 8,-CZK / litr bionafty . Při v.u.výtěžnosti si lze tedy jednoduše spočítat, zda se výroba vyplatí.